Jak krásné očka máš,
když se na mě usmíváš.
Když jen řekneš slovíčko
, hned chci pusinku nalíčko.
Však já vím,
ty hloupí zvyk máš.
Nic mi neříkat,
a jenom se vždy usmívat.
Však mi promiň prosím tě,
však víš jak to je.
Že miluji tě velice,
a to víc než kraslice.
Můj život jak na rozsypání je,
vždy láska nehřeje.
Teď se trápím hodně moc,
kvůli tobě to všechno je.
Je podzim, nastane zima.
Kdo mě zahřeje,
když kabát nehřeje?
Sama nevím, možná ti umrznu.
Možná i ne,
potřebuji hlavně tebe.
Chci jen pohled maličký,
chci tvou ručku vdlani mít.
Chci aby jsi mě objímal,
líbal, hladil, vše mi dal.
Vím chci toho hodně,
a tobě nechci dát nic.
Však pro tebe mám překvapení,
chci ti dát hodně moc.