I LOVE YOU
Lásku s Tvých rtů
chtěl bych pít
srdce své Ti za to dám
Jak tak dál žit to nevím sám
Mám Tě rád
jak Ti to jen říc
ne jako kamarád
mnohem mnohem víc
Tvé srdce jsou poznal
jak žádný muž
Tvá slova dovedou
zranit jak ostrýž nůž
Pravé lásce se bráníš
budeš-li dál
tak zaslepená
sama sebe zraníš.
VYZNÁNÍ LÁSKY
Až budeš taedy,
budu ti tisíckrát šeptat
miluju tě
a pořád toa bude málo!
Nejde vyjádřit,
co k tobě cítím!
Budu tě milovat navěky,
ctít tě a respektovat,
budu pořád s tebou,
ne tělem,
ale srdcem a myslí.
Budu se o tebe starat
a snažit se být ti dobrou partnerkou,
milenkou i přítelkyní,
abys neměl potřebu hledat to jinde.
Budu si s tebou povídat o všem,
o dobrém i o tom zlém,
mluvit k tobě otevřeně a upřímně,
nechci ti lhát a mít tajemství.
chci, abys byl půkou mě a já tebe.
LÁSKA
Jen s láskou v srdci dá se žít,
jen bolest láskou zahojit.
Jen takovou lásku najít
a přestat své city k ní tajit.
Pak stačí, aby tě ta láska ze srdce milovala...
Když se tak stane a dvě zlomená srdce se najdou,
promění smutek v naději krásnou,
že budou se mít rádi a už nikdy nebudou
zklamání a tak sami.
TY!
Našla jsem lásku,
našla jsem tebe.
Jsi pro mě štěstí,
co spadlo z nebe.
Tvé city jsou něžné,
čisté jak sníh.
Láska je složená
z chvílí neskutečných.
Znamenáš pro mě víc
než si myslíš.
Když nejsi se mnou,
hrozně mi chybíš.
Řekl jsi mi: "Miluji tě!"
Nejkrásnější vyznání,
co mohla jsem si přát.
Doufám jen, že myslel jsi to
vážně a napořád...
MILUJU...
Miluju, když se na mě díváš
Miluju, když mě něžně líbáš
Miluju, když mě tajně hlídáš
Miluju, když mě ráda vídáš
Miluju, když mě celé tělo hladíš
Miluju, když mě v létě ledem chladíš
Miluju, když mě pevně objímáš
Miluju, když se na mě podíváš
Miluju Tvé tajné pohyby
Miluju Tvé malé pochyby
Miluju Tě takovou, jaká jsi
Ale proč teď tu se mnou nejsi?
PRAVÉ JMÉNO LÁSKY
Proč se láska jmenuje láska?
v hlavě mi vězí zvláštní otázka.
dokázala bych jí dát tolik krásných jmén
možná hodně, možná několik jen.
Co třeba slabost, když podlamují se Ti kolena
anebo žárlivost, když je tvá láska míle vzdálená.
Nebo jen úsměv, radost a pohlazení.
copak to taky láska není?
UVADÁ LÁSKA
Uvadá láska
Ticho. Smutek. A snad i žal.
Uvadá láska..
Proč? Sám meč ji asi sťal.
Vrať se, lásko, vrať se zpět,
vždyť tě potřebuje celý svět.
Slzy jí stékají po tváři na zem.
"Zjistí někdo, že už tu nejsem?"
Uvadá láska.
A cítí těžká muka.
Naposled pro ni srdce ťuká
a ona naposled zrychlí jeho tep.
Naposled, ach naposled.
Uvadá láska..
Snad před tím netrpěla,
snad jenom polibky dát nám chtěla.
Po její tváři už jen slza stéká.
To láska pláče.
Prosí. Za člověka..
PAPRSEK SLUNCE
Zkus rozbít touhou kámen,
zkus zdolat útes skal,
zabloudit v lese známém,
dát život, co jsi vzal.
Zkus smát se, když srdce Tě bolí,
zkus líbat, když nevíš jak,
zkus ptát se, zač život stojí,
když náhlá smrt může ho brát.
Srdce mám stále plné smutku,
ale musím se usmát,
z té nádhery se točí hlava
a nenechá uspat.
Děkuji, strome, že tu jsi,
Tvůj pohled rozechvívá,
Tvá vůně hladí,
Tvá něha srdce stíhá.
Děkuji, lásko, že tu jsi..
CHCI TO VRÁTIT
Miluji Tě víc, než tivot svůj,
jednou si byl přece můj!
První polibek od tebe,
byl jako výlet do nebe.
Dotek tvých rukou letmý,
vede mé kroky ze tmy.
Místo očí dvě studánky máš,
doufám, že srdce mé uhlídáš.
A tvé milé, něžné tělo,
kéž by ochránit mě chtělo!
TY
Až najdeš, co jsi nikdy nezratil,
ucítíš, co jsi nikdy necítil.
Poznáš, že láska není jen milování,
ale především velká oběť a uctívání.
Tak zastav čas a ohlédni se zpět,
zjistíš, že na lásce stojí celý svět.
Proto važ si toho, co za běžné pokládáš,
neboť pozdě je brečet, když už to postrádáš..